Není jedno, kde si morčátko pořídíte. Původ zvířete může mít vliv třeba na jeho zdraví a délku života. 

 První, co většinu zájemců o pořízení mazlíčka napadne, je jít do zverimexu. Což má několik úskalí a možných následků. Morčata ve zverimexu bývají ze dvou zdrojů. Za prvé od lidí, kterým se doma rozmnožila jejich zvířata. A za druhé od, budu slušná, živnostníků, kteří chovají morčata na výdělek. Ti to stručně řečeno hrnou. Jeden vrh, rychle odstavit, ať se nám to vyplatí, protože samice pak může znovu zabřeznout. Že brzo uhyne, nejspíš vyčerpáním? No a co? Však máme další. Šup, mláďata do zveráče  a samice hned zpět k samci. V takovém případě si přinesete domů zvíře, které pravděpodobně nebude mít úplně dobrou imunitu. Taky nejspíš pochází z příbuzenského křížení. Jednou jsem takový mládě viděla, nemělo zadní nohy.  

 Zverimexy taky nemívají kapacitu na nějakou zdravotní péči o tak levná zvířata. Z morčete padaj chlupy? Aha, tak zkrmíme nějakýmu hadovi, ať se to tu nešíří. Rozhodně netvrdím, že všechny zverimexy jsou stejné. Ale taky už jsem ledascos viděla. Navíc morčata odtamtud jsou často plná plísně, všenek, můžou mít i svrab a samičky bývají březí v nízkém věku a nejlíp s vlastním bratříčkem. Jestli máte dojem, že tím, že si koupíte takové morče, ho zachráníte, tak vytrženo z kontextu širších souvislostí ano. Ale okamžitě ho nahradí nějakej další chudáček. Koho tím podpoříte? Akorát člověka, kterej ty chudáčky do zverimexů dodává. 

 A může se stát, že se vám ten levnej nákup fakt nevyplatí. Ona totiž veterina něco stojí a pokud chcete, aby se morče mělo dobře a přinesete si ho s nějakou tou výše zmíněnou nadílkou, trpět ho nenecháte. 

 Taky si můžete pro morče dojít do nějakého morčecího azylu. Tady máte výhodu, že takové zvíře bude zdravé. Morčecí azyly jsou prospěšná zařízení a můžete udělat dobrý skutek. 

 Další možnost je vzít si morčátka od někoho známého, kdo jich má třeba zase z důvodu nechtěného rozmnožení víc, než mít chce. To není úplně nejhorší možnost, ale takový "chovatel" často nerozezná pohlaví. Takže pokud si sami nejste jisti, ověřte si, co si vlastně berete. Nejsnazší je pohlaví malých morčátek detailně nafotit a zeptat se někoho zkušeného. Což je možné v morčecích skupinách na sociálních sítích nebo kontaktujte chovatele s registrovanou chovatelskou stanicí, případně nějaký útulek pro morčata. 

  No a poslední, z mého pohledu nejrozumnější možnost je koupit si morče od chovatele. Jasně, takové zvíře nebude stát tři stovky, jako v tom zverimexu. Ale bude zdravé, z prostředí, kde je o morčata pečováno s láskou. Jen pro představu, svoje chovné samice dávám poprvé připustit při váze 700 g. Následně mají maximálně dva vrhy do roka. Protože po dvou měsících březosti a měsíci kojení mají odpočinek do doby, než jsou zase v kondici. Zvířata dobře a kvalitně krmím. A samozřejmě hlídám zdravotní stav chovných morčat i jejich mláďat. Takže takové mládě ode mě koupíte stoprocentně zdravé a ošetřené proti parazitům, minimálně měsíc kojené a váze nejméně 250 g. 

Každý chovatel vám taky poskytne kvalifikované rady a můžete se na něj spolehnout do budoucna. Protože takovému člověku jde především o dobro zvířat a ne o kšeft. A nevěřte tomu, že chov čistokrevných morčat je výdělečná činnost. Je to koníček a všichni jsme ve finále v mínusu. Protože pokud to děláte dobře, něco to stojí. Pominu-li peníze, jde o i  hodně času, péče a starostí. 

 A pokud si vyhlédnete morče z chovatelské stanice z větší dálky, i to se dá vyřešit. Samozřejmě si pro zvířátko můžete dojet po vlastní ose. Ale taky existují specializovaní zvířecí přepravci. Já jejich služeb využívám často. Jsou spolehliví a o morče nemusíte mít strach. Jedná se v zásadě hlavně o dvě firmy, ZveraDo a Přivez Zvíře. 

 Morče je tvor sociální. To je prostě fakt. Ve volné přírodě žijí morčata ve větších skupinách. Málokdo má ovšem možnosti a chuť mít doma hlodavčí stádečko. Tak je fajn, aby morčata byla alespoň ve dvojici. 

 Opravdu není možné nahradit morčeti společnost vlastního druhu společností člověka. Občas slyším názory, že samotné morče je úplně v pohodě. Jak tohle může někdo vědět? Pro morčata je přirozené skupinové soužití a pokud je jedno zvíře zavřené samo v kleci, těžko se mu majitel bude věnovat celý den.  Navíc s lidmi si hlodavec asi úplně nepokecá. 

 Ano, výjimečně se vyskytne morčecí asociál, který nemůže žít s druhým morčetem. To je povahou a nemůžete to morče naučit. Za dost let chovu jsem takové morče viděla jednou jedinkrát. Pokud vám připadá, že máte takové zvíře, s největší pravděpodobností děláte nějakou chybu a zbytečně odsuzujete morče k samotě. Pravděpodobnost, že si pořídíte jedno morče a to bude samotné šťastné, je fakt minimální. Drtivá většina morčat potřebuje společnost. Morčecí společnost. 

 Samozřejmě se jako první nabízí pořídit dvě morčata stejného pohlaví. Jako ideální bych viděla dvě samičky na sebe od mala zvyklé. Tam hrozí akorát vzájemná nevrlost v době říje. Říjná samička může druhou samičku prohánět, naskakovat na ni a prostě být otravná. Samozřejmě má vliv i povaha a míra dominantnosti. Některé holky jsou schopné druhou samici šikanovat i mimo říji. Ne vždy je ovšem možné získat dvě samičky například z jednoho vrhu. Seznamování dvou mláďat bývá ale celkem v klidu.

 Seznamování starší samičky s mladší, například pokud jí umře kámoška a vy ji nechcete nechat samotnou, může být chvíli dramatické. Starší samice ukazuje mladší, kdo je kápo. Prohání ji po kleci, zahání do kouta, malá píská a vám to rve srdce. Jenže tomuhle procesu se u většiny morčat nelze vyhnout. Výjimku tvoří opravdu mírná morčata a těch zas tak moc není. Zkuste vydržet, trvá to den, maximálně dva. Je potřeba, aby si nové spolubydlící vyjasnily hierarchii.

 Malinko jiný případ co do rozvržení sil je seznamovat dvě dospělé samice. Pokud nevíte, jak se chovají ve společnosti druhých morčat, vůbec nemůžete tušit, co vás čeká. Třeba která holka bude ta dominantnější. Ale obvykle to probíhá podobně, jako jsem popisovala výše u seznamování starší a mladší samice. Jedna z nich se projeví jako submisivnější a druhá chvíli pouští hrůzu. Nedá se univerzálně říct, jaká kombinace povah je nejlepší. Například já jsem se snažila sžít dvě samice. Jedna je hodně dominantní, druhá vyděšená z lidí, druhých morčat, všeho. Nešlo to. Ta vyplašenka tu dominantní děsně dráždila svou ustrašeností, že dominantní samice pořád dokola dokazovala, že to tam řídí. Vyřešila jsem to jinak, plašanka žije s jinou, středně odrzlou kámoškou, která je příliš líná na to dokazovat komukoliv cokoliv. A drsoňka zase bydlí stabilně se svojí  dcerou, kterou jsem si nechávala v chovu.

 Další varianta je pořídit dva samce. Zase ideálně na sebe zvyklé, ušetříte si nervy. Pokud seznamujete dva malé samečky, ideálně čerstvě odstavené, bývá to relativně v klidu. Párkrát si zabubláme, zkusíme, jestli už jsme velký a jé hele kámoš, jdem běhat, hotovo. A pak jsou dvě možnosti. Ta častější, kluci spolu žijou spokojeně až navěky. Ta méně častá, ale může na ni dojít, je ta, že se samci začnou časem prát. Projdou pubertou a přijde rivalita. Stává se to ale málokdy, za třináct let chovu jsem tohle řešila jednou jedinkrát.

 Bezpečnější kombinace je, když máte staršího samce a k němu pořídíte čerstvě odstaveného prcka. Opět, připravte se na lehký rambajz. Samice se jen zahánějí do kouta, samci přidávají obskákávání, při kterém se děsíte, že mrně je samička. Není. Tedy pokud se někdo nespletl. Tohle chování je prostě dominantní projev. Vůbec na to nekoukejte, nechte kluky spolu a běžte pryč. Ještě jsem nezažila, aby dospělý samec ublížil mláděti. Zase, den dva a bude klid. Tato kombinace je lepší než dva stejně staří samci, protože jasným rozložením sil od začátku je hierarchie hned nastavená. A když mladší samec přijde do puberty, starší ho snadno srovná. Samci bývají zvídavější vůči lidem, kontaktnější a nemlátí s nimi hormonální výmyky jako se samicemi, takže můžou být jako mazlíčci lepší než ty holky. Pokud samce necháte vykastrovat, budou samo méně smrdutí. Jaký vliv to má na vzájemnou snášenlivost s druhým samcem nikdo neví přesně. Ovšem uznávám, že zbavení sexuálního pudu může být přínosné co do klidu.

Hlavně dítě nejspíš napadne, že výborné řešení je mít páreček a miminka. Ne, není. Pokud chcete morčata, zvolte některou z variant popsaných výše. Můžete si pro zvířata zajít do morčecího útulku, mají zachráněných a zdravých morčat až až. Chovatelské stanice taky nabízejí mláďata a někdy i starší zvířata, což může být lepší než mladí prdlouši. Zkrátka nemnožte zbytečně, budete mít problém pak mláďata udat. Navíc samice mívají velmi brzo, někdy i bezprostředně po porodu, další říji. Takže mohou znovu zabřeznout. A dojde k vyčerpání kojením a souběžnou další březostí. Tudíž pokud samce neoddělíte před porodem, reálně hrozí další vrh. Etický chov obnáší ohleduplné zacházení se zvířaty a k tomu opravdu nepatří udělat ze samice stroj na porody.

Jako ideální kombinace se jeví, pokud máte možnost pořídit si dvojici samice samec a minimálně jeden z nich je kastrovaný. Tam v podstatě nehrozí žádné komplikace.

 Co se větší skupinky morčat týká, je určitě možné mít víc samic pohromadě. Dobré je, když v takové skupince figuruje kastrovaný samec jako vládce harému. Udrží mezi holkami klid. Mít ve skupině víc samců než dva může fungovat, ale chce to hodně prostoru a ani to není stoprocentní jistota, že se samci snesou. Může to jít a nemusí. 

Nikdy nezkoušejte vytvořit například kombinaci dvou samců a jedné či více samiček. Bez ohledu na kastrovanost nebo nekastrovanost jednotlivých zvířat. Žádný samec neví, že je kastrovaný a bude se pořád chovat jako samec. Takové pokusy mohou skončit zraněním nebo až smrtí.

  Pokud zvažujete kastraci jakéhokoliv morčete, buďte opatrní a najděte veterinu, kde jsou schopní dát morčeti inhalační narkózu. Není to levné, ale je to nejbezpečnější. Morčata jsou v tomto ohledu choulostivá a nikdo nechce, aby jeho mazlíček skončil se srdeční zástavou.

   Jakémukoliv bezkonfliktnímu soužití prospějete, pokud budou mít morčata dostatek prostoru. Ten nezaplňujte zbytečnostmi, morče není pískomil ani veverka, nepotřebuje milion tunelů a prolézaček. Potřebuje možnost rozběhu. Také dejte pozor, ať v chovném zařízení nejsou úzká průchozí místa, kde se může některé z morčat zaseknout, vystresit se a úplně zbytečně zaútočit na jiné zvíře, které se hrne třeba hned za ním. 

Obecně, co se seznamování morčat týká, platí pravidlo dokud nelítají chlupy a neteče krev, je to v pořádku. Nahánění a pískání k tomu většinou patří. To co pro nás lidi vypadá dramaticky, je pro morčata přirozené. Jen velmi výjimečně všechno proběhne v klidu, ale to se moc nestává. Takže nervově vydržte, vyplatí se to. Zvířata v průběhu seznamování neoddělujte, zbytečně celý proces prodloužíte. Když po pauze dáte morčata opět k sobě, začíná seznamování znova od začátku.

 A malé upozornění na konec, pokud dojde k opravdovému konfliktu a ze dvou morčat se stane jedna koule, ze které lítají chlupy na všechny strany, nikdy do toho cajmsku nestrkejte holé ruce. Můžete použít třeba ručník.

 Morčecí samice mají říji zhruba každé dva týdny. Pokud máte samičku ve společnosti další samičky, může na ni v době říje být nevrlá, prohánět ji a naskakovat na ni. Je to normální a neděje se nic špatného, situace se opět uklidní. 

Pokud je samice se samcem a dojde k oplození, což je možné jen v době říje, následuje březost. Ta trvá 59 - 72 dní. Že samička zabřezla, poznáte podle většího váhového přírůstku zhruba za měsíc. Dvacet gramů nabraných sežráním kupy trávy není větší váhový přírůstek. Dva týdny před porodem lze cítit pohyby mláďat. Zhruba týden před porodem přestane samička přibírat na váze a můžete zaslechnout, jak miminka vržou zoubky. K výměně mléčného chrupu za trvalý dochází u morčat již v děloze. Březí samici nepřekrmujte. 

 Morčecí porod je obvykle svižný a často se odehrává v noci. Po porodu a vybalení mláďat z plodových obalů samička pozře placenty a pak se věnuje očistě miminek. Pokud najdete samici sedící v rohu, jak má viditelně bolesti a nic nejde ven, okamžitě vyražte na veterinu.  Pokud samice mládě nedokáže vypudit a kouká ven dejme tomu jen půlka těla, zkuste samičce opatrně pomoct. Pokud to nezabírá, opět směr veterina. Další komplikace může nastat, pokud samice po dokončení vypuzení mláďat nepřestane tlačit a nastane výhřez dělohy. To je taktéž na odborné řešení.

 Morčecí mláďata se rodí osrstěná, s plným chrupem, s očima otevřenýma. Čtyři týdny ale potřebují mámino mléko. Odstavujeme při minimální hmotnosti 250 g a věku 4 týdnů.

 Z různých důvodů se může stát, že matka mláďata nekrmí. Někdy je vrh početný a slabší mládě se nedostane ke struku. To se dá vyřešit relativně snadno. Zhruba každé dvě hodiny oddělte silnější mláďata a nechte samičku jen tomu malému na hodinu. Brzy nabere na váze a bude schopné se i v konkurenci sourozenců dostat k jídlu. Někdy se samičce hned nerozjede oxytocin do těla a před mláďaty utíká. To je pak dobré samici si vzít na klín, vnější zadní nožičku ji opatrně natáhnout dozadu aby nemohla kopat a mládě přiblížit tlamičkou ke struku, Pravděpodobně se chytí, párkrát nasaje a pak už to bývá v pořádku. Pokud samice uhyne, je nejlepší sehnat jinou kojící samičku. Pokud nemáte tu možnost a jste ochotní dokrmovat, máte různé možnosti. Někdo dokrmuje kotěcím mlékem, to se dá koupit v obchodě s potřebami pro zvířata. Já používám mléko Tatra light o tučnosti 4 % dostupné v běžných obchodech. To se naředí v poměru 1:1 s vodou. Pokaždé mléko ohřejte na cca 37 stupňů, je to pár vteřin v mikrovlnce. Mláděti dáváme zkraje 1 ml, cca po týdnu zvýšíme na mililitry 2. Krmíme úzkou stříkačkou. Stříkačku po každém krmení vymyjeme horkou vodou. Mléko uchováváme v lednici. Pokud použijeme Tatru, nachystáme si do vyvařené skleničky se šroubovacím uzávěrem vždy jen množství na daný den a po 24 h zbytek vylijeme a připravíme novou várku. Je potřeba krmit každé dvě hodiny. Po krmení jemně namasírujte mláděti bříško prstem. Zjistila jsem, že když prst navlhčíte, morčátko se snáz vyčůrá a vykaká. Každopádně se snažte raději zajistit osiřelým mláďatům náhradní kojnou. Po dvou nočních dokrmovacích šichtách už se totiž z člověka stává slušná zombie. 

 Pozor, hned po porodu má samice další říji. Pokud tedy nevíte o  březosti samice nebo víte a samici necháte se samcem, okamžitě po porodu ji zase oplodní. Takže samice bude kojit mláďata a do toho bude znovu březí, což ji vyčerpá na hranice sil. I tak, pokud je vrh početnější, je kojení pro samici velmi energeticky náročné. Krmte kojící samici dobře ale rozhodně nepřekrmujte 

 Mláďata nepotřebují žádnou speciální péči, snad jen, pokud máte seník výše, přidávejte seno i na dno ubikace, aby se k němu mimča dostala. Od narození se mláďata snaží konzumovat stravu jako dospělé morče. 

Pořád dokola se setkávám s případy, kdy si někdo donese ze zverimexu březí samičku. Nebo páreček, protože prodavačka to nepoznala. Prosím, nekupujte morčata ve zverimexech. Jenom podporujete dodavatele, kteří chovají morčata neetickým způsobem. Vy si koupíte nemocného nebo březího chudáčka a tím uvolníte místo pro dalšího. Samice březí ze zverimexu obvykle čekají mláďata s vlastním bratrem a to s sebou nese rizika různých vad. Pokud nemáte částku na pořízení morčete u slušného chovatele, zvíře si nepořizujte. Morčata jsou zvířata žravá a jejich chov prostě není zadarmo. Ani vy prosím zbytečně nemnožte, nechtěných morčátek je na světě i tak dost. 

 Rozhodně zapomeňte na akvárium, to se pro morčata vážně nehodí. Co se vhodných chovných prostor týká, máte na výběr. Docela fajn je plastbox, protože morčata nenadělají takový binec okolo. Klec je ale vhodnější, líp větrá. Pokud chcete minimalizovat hobliny a bobky vyházené z klece, mám vyzkoušenou perlinku. Nastříháte podle stěn klece a připevníte vázacím drátem. Ale počítejte s tím, že jak se morčátkům podaří vtáhnout okraj dovnitř, okoušou ho. Neublíží jim to, ale vám to naruší perlinkové dílo. 

 Kdo je šikovný, může vytvořit ubikaci třeba ze dřeva, dopředu nebo ze všech stran plexisklo, na dno lino proti pročůrání. Pohledejte na internetu, pokud potřebujete inspiraci. Vždy je ale potřeba mít na zřeteli přirozené potřeby zvířat. 

My šílenci s větším počtem zvířat si pořizujeme něco jako králíkárny do bytu. Prostoru samozřejmě čím víc, tím líp. 

 Umístění ubikace je samozřejmě na vás a vašich možnostech. Morče je přirozeně plaché zvíře a možná upadnete do dojmu, že potřebuje co nejvíc klidu. Asi není úplně dobré, aby dejme tomu denně na kleci ležela kočka a děsila zvířata k smrti. Ale běžný ruch je v pořádku. Mám jednu velkou klec s více morčaty na zemi a na poměrně frekventovaném místě. Ze začátku pobytu nově přesunutého morčete když projdu, většinou nadskočí. Po nějaké době už je to spíš výjimečné. Takže klidně vystavujte v přiměřené míře morčátka běžnému domácímu  dění, zvyknou si. 

 Podestýlka se dá vyřešit různě, já tak klasicky dávám hobliny, konkrétně teď si nemůžu vynachválit značku Happy horse ve velkém balení. Můžete využít dřevěné topné peletky, v sezoně je mívají v hobbymarketech. Ovšem dejte je jen do rohů pod hobliny, nikdy ne samotné. Morčata ze samotných peletek mohou mít otlaky na tlapkách a to není sranda, protože to může skončit zápalem plic a smrtí. Různé z mého pohledu nóbl podestýlky jako je Asan a Ekotek jsou určitě vhodné. Akorát pokud máte zvířat víc, už to vyjde vcelku draho. 

 Názory na vybavení se liší. Za mě je asi optimální rozčlenit prostor tak, aby zvířata měla možnost proběhnout se a zároveň to nebyla úplně nuda. Morčata mohou mít v rohu klece plastový záchod a okolo různé koberečky. Prý se některá zvířata fakt naučí čůrat a bobkovat fakt jen do toho wc, ale s tím nemám žádné větší zkušenosti, v případě zájmu pohledejte na netu. Já mám akorát odpozorováno, že některá morčata mají sklony chodit do rohu. Ale to zjistím, až když jsou z nějakého důvodu v boxu nebo kleci sami. Jako jedna naše samička, která chvíli přebývala na samotce. Bobky měla z vetší části ve dvou rozích boxu, na opačné straně sice semtam něco, ale mnohem míň. 

 Pokud chcete morčatům dopřát co nejvíce prostoru, tak na šířku a délku v jednom patře. Morčata nejsou veverky a nepotřebují třípatrovou klec. Prostor můžete rozčlenit úkrytem, zavěsit hamaku, dát tam třeba i nějaký můstek. Ale nepřehánějte to, morčátka se ráda proběhnou v přehledném prostoru.

Vzhledem k nutnosti trvalého přístupu morčat k senu je dobré mít nějaký seník. Seno hozené na zem zvířata rychle znehodnotí pročůráním.  Drátěná koule je naprosto nevhodná, morče se v ní může oběsit. Seníků je ke koupi celá řada. Dají se pořídit dřevěné, drátěné nebo třeba látkové. Taky můžete samozřejmě nějaký seník vyrobit. Já chovám morčata v plastových boxech, seník na fotu byl vyroben přesně na tloušťku okraje bedny, stejně jako držák napáječky. 

 Co se dalšího vybavení chovného zařízení týká, budete samozřejmě potřebovat napáječku. Na misku na vodu zapomeňte, bleskurychle by se z ní stal záchod. Můžete si pořídit klasickou kuličkovou nebo si někteří chovatelé chválí takzvané niplové napáječky. Kuličkovou napáječku je potřeba naplnit až úplně nahoru, aby vznikl dostatečný podtlak na udržení vody vevnitř. 

Seník usaditelný na okraj plastové bedny, made by můj skvělý muž. Vyrobeno ze střešní latě 2x3 cm, svařovaného pletiva (oka 2x2 cm), jednoho vinglu, Mirolenu, vázacího drátu a šroubů.

Držák napáječky usaditelný na okraj plastové bedny, taktéž manželovo dílo. Vyrobeno opět ze střešní latě 2x3 cm, vinglu, šroubů a vázacího drátu.

 Pokud byste chtěli vyrobit a použít seníky a držáky napáječek jako na fotkách, je dobré vodorovný okraj bedny provrtat a díru ve vinglu použít na uchycení šroubem s křídlovou matkou. Šrouby mám přichycené v okraji bedny napevno šroubem, podložkou a matkou a až nad tím je na šroubu nasazené zařízení dírou ve vinglu a uchycené křídlovou matkou pro případnou manipulaci.

 Uzavřené domečky nepoužívejte. Jednak budou morčata nejspíš celý den zalezlá, druhak mohou spíš vznikat konflikty. Pokud chcete mocímermo domeček, kupte nebo vyrobte spíš takovou plošinku na nohách, jako stoleček. Morčata budou ve zrakovém kontaktu s okolím a lépe se přizpůsobí běžnému ruchu okolo. 

 Jestliže máte možnost umístit morčátka do venkovního výběhu, určitě toho využijte. Je samozřejmě potřeba dobré zabezpečení, některé kočky jsou docela lovci. A samozřejmě by měla morčata mít možnost schovat se do stínu. To, že pocházejí z Peru vůbec neznamená, že se nemohou upéct. Ideální je přirozený stín od stromů. Samozřejmě i od domu, nějaké zdi. Ale ověřte si, že stín je po celý den minimálně ve třetině prostoru. Pokud žádný takový stín nemáte k dispozici, použijte slunečník nebo alespoň přes ohrádku přehoďte plachtu nebo jinou textílii a zajistěte proti sklouznutí.  Uzavřený domeček ve výběhu ke zchlazení úplně neposlouží, protože se od sluníčka snadno vyhřeje. Dejte pozor na jaře a na podzim, když je zem ještě nebo už studená i přes teplý vzduch. Já si prostě sáhnu. 

 Doma se dá použít na proběhnutí nějaká větší ohrádka. Dají se koupit, můžete vyrobit. My jsme jako děti probíhaly morčata v bludišti z leporel. Samozřejmě asi netoužíte po pročůraném koberci, pod výběh je možné dát například igelitovou plachtu a přes ni deku nebo plátěné prostěradlo. Nebo jednorázové nepropustné podložky, na ně už samozřejmě nic dávat nemusíte.

  Pokud se na dně klece vytvoří bílé usazeniny, nalijte na to alespoň centimetr octa a chvíli vydržte. Za pár minut to půjde kartáčkem krásně dolů. Se stejným úspěchem lze použít i kyselinu citronovou. Ze zkušeností ostatních funguje i Domestos a podobné prostředky na vodní kámen. 

 Základ úspěchu v jakémkoliv chovu je strava. Morčatům prospívá jednoduchý styl. Nejdůležitější součástí morčecího jídelníčku je seno. Já doplňuji seníky každé ráno i večer. Bez sena se morčata neobejdou, nedá se ničím nahradit. Při žvýkání sena vytvářejí stoličky pohyb ve tvaru osmičky a tím se o sebe obrušují. 

 V létě je fajn čerstvá tráva. Podotýkám, mokrá vůbec nevadí, jen se nesmí zapařit. Takže pokud přinesete trávu zvenku očůranou od psů, normálně osprchujte, nechte okapat a servírujte. Taktéž opršená je ok. Ovšem nesmíte ji nechat ležet na hromádce v teple. Ani jí ani nedávejte víc, než morčátka sežerou. Jak zůstane tráva ležet, odstraňte, opět kvůli případnému zapaření.  Pokud trávu natrháte do zásoby, dejte ji v plátěné tašce do lednice. Pokud máte možnost mít morčata ve venkovním výběhu, nechte je tam, ať se pasou, jak je libo. Tam opravdu nic nehrozí. Ovšem i při takové pastvě je seno nutností, protože trávy morčata nikdy nesežerou tolik, aby v ní bylo stejně vlákniny jako v seně, což je nezbytné pro obrušování stoliček. 

 Co se týká zeleniny, krmím nejvíc mrkví a bílým zelím. U nás dostávají morčata ráno cca půlku větší mrkve a večer zhruba půl většího lupenu zelí na jedno zvíře. Na zelí je potřeba zvykat od malého kousku, kvůli nadmutí, ale pro morčata je vhodné, protože obsahuje hodně vitamínu C. Ten si, stejně jako lidi, morčata vyrobit neumí a musí ho přijímat v potravě. Je možné samozřejmě krmit i jinou zeleninou. Rozhodně nikdy nedávejte brambory ani slupky z nich. Taktéž nejsou vhodné saláty a salátové okurky, některá morčata pak trpí na průjmy.

 Směsky se zrním jsou zbytečné a tučné. Tvrdé pečivo nedávejte, může dojít ke zkvašení v trávicím traktu s až smrtelnými následky.  Vhodné jsou bezobilné granule, nepřehánějte dávku. Naše morčátka dostávají tyto: https://www.zverimexaja.cz/csch-morce-vystavni-g/

 Pokud jde o pamlsky, nejsou vůbec nutné. Pokud chcete morčata potěšit a zabavit, můžete po kleci či výběhu navěsit bylinky, nebo jsou k dostání bezobilné tyčinky. Vůbec nekupujte tyčinky lepené medem, plné pšenice a barevných nesmyslů. Totéž platí pro různé podezřelé dobroty nejasného složení. To, že je něco ve tvaru mrkve, vůbec neznamená, že to má cokoliv společného s vhodnou morčecí stravou. 

 Minerální kameny jsou buďto k ničemu nebo mohou až uškodit, ledvinám konkrétně. Takže ne, tohle morčata taky nepotřebují. 

Často se setkávám s případy, kdy morčeti přerostou stoličky a musí na operativní zkrácení. Určitě nějakou část příčin tvoří vrozeně špatně rostoucí zuby, ale většinou je důvod prostší. Člověk v dobré víře servíruje morčeti hromady různých druhů zeleniny, což zvíře samozřejmě nadšeně baští. Naplní si žaludek zeleninou a už se do něj prostě nevejde tolik sena, kolik potřebuje právě k obrušování stoliček. 

 Samozřejmě by morče mělo mít přístup k čisté vodě. Zapomeňte na misku, denně z ní budete vyklápět mokré hobliny a bobky. Optimální je závěsná napáječka. Někteří chovatelé si chválí niplové napáječky, dají se koupit na stránkách s potřebami pro králíky.

 Pokud morče sežere víc zeleniny nebo čerstvé trávy, nebude tolik pít, tak se neděste. Po červené řepě je zabarvená moč do tmavorůžova, což vypadá jako krev, ale fakt není.